Poté, co obyvatelé ostrova Rhodos úspěšně přestáli krutě obléhání Demetriem Poliorketem (305 - 304 př. n. l.), rozhodli se, že na znamení vděčnosti postaví obrovskou sochu zasvěcenou bohu slunce Héliovi. Uskutečnění díla, jež navrhl architekt Chares z rhodského města Lindos, si vyžádalo 12 let. Dokončeno bylo kolem roku 280 př. n. l. Socha o výšce 33 metrů měla pravděpodobně železnou kostru, k níž byly připevněny povrchové pláty z bronzu. Aby měla potřebnou stabilitu, byla naplněna kameny. Podle pověstí stál kolos obkročmo nad vstupem do přístavu. Ve skutečnosti stála socha ve městě, na místě, z něhož byl výhled na moře. Již v roce 226 př. n. l. ale postihlo Rhodos zemětřesení a obří socha se ve výši kolen ulomila. Jeden věštec tehdy příhodně doporučil, aby už kolos nebyl obnovován, a tak socha zůstala ležet tam, kam dopadla. Roku 654 n. l. rozbili její zbytky na kusy nájezdníci ze Sýrie a získaný bronz použili k ražbě mincí.